PRAHA - VRTBOVSKÁ ZAHRADA - podrobně

Barokní zahrada

Vrtbovská zahrada, ležící spolu s dalšími třemi barokními zahradami (Vratislavskou, Schönbornskou a Lobkowickou) na svahu Petřína, je jednou z nejvýznamnějších pražských barokních zahrad.

   Tato terasová barokní zahrada italského typu byla pro Jana Josefa hraběte z Vrtby, nejvyššího purkrabího Pražského hradu, vybudována u Vrtbovského paláce v letech 1715 - 1720.

   Duchaplné řešení, které je důkazem přesvědčivé slohové interpretace, navrhl pražský rodák František Maxmilián Kaňka. Podíl na zdařilém díle měli nesporně i jeho vynikající spolupracovníci, sochař Matyáš Bernard Braun, jehož dílna vytvořila sochařskou a plastickou výzdobu, a malíř Václav Vavřinec Reiner, autor fresek.

    Překvapivý účinek kompozice zahrady je založen na gradaci terasových plošin, spojených schodišti a nesených opěrnými zdmi tvarovanými v křivkách příznačných pro baroko.

   Spodní část zahrady, s kruhovým bazénkem ve středu, je vtisknuta mezi Sallu terrenu na severní straně jižního křídla paláce a voliéru tvořící její protilehlou zrcadlovou kulisu. Salla terrena, tvořící typickou spojnici paláce a zahrady, je vybavena Reinerovými freskami a sochami Bakchuse a Cerery od Matyáše Bernarda Brauna. Hlavní osa zahrady je na kratší osu, spojující Sallu terrenu a protilehlou voliéru, kolmá a stoupá po prudkém severovýchodním svahu. Kromě vyrovnávacího schodiště jí ve střední části fixuje ještě kruhový bazének a v horní části je uzavřena obloukovou kulisovou stěnou. Na střední terase se za subtilním bazénkem se soškou puttiho na mořské nestvůře vypíná vysoká opěrná zeď, tvarovaná z typicky barokních, oblých segmentů s kuželkovou balustrádou a dvoukřídlým schodištěm. Toto řešení bylo zvoleno nejen k překonání velkého výškového rozdílu, ale i k efektnímu předvedení soch antických božstev a váz zdobených reliéfy (1720 - 1725).

   Směrem vzhůru se zahrada zužuje a v nejvyšší části na jihozápadním konci kulminuje závěrečnou obloukovou kulisou o třech polích. Střední pole je lemované grottovými mušlemi a zdůrazněné obloukovým štítem s reliéfem vodních božstev. Původně v něm bývala ještě freska. U bočních polí se uplatňují obdélné niky, lemované opět grottovými mušlemi a horní oválné niky, doplněné reliéfem vodních panen.

   Velkolepý kompoziční rozvrh zahrady rozvíjel rostlinný dekor, jehož původní podoba je známa pouze z rámcových popisů. Na salla terrenu navazovalo giardinetto s broderií. Na střední terase se uplatňoval parterový symetrický ornament, zasazený jako výplň do postranních střihaných bosketů. Na závěrečné horní terase se údajně opakoval vzor ornamentálních zákonů i postranních bosketových výplní z předchozí terasy. Byl přizpůsoben členění horní terasy ještě do tří nízkých stupňů i jejímu zúžení směrem k závěrečné kulise.

   V roce 1845 byly ukončeny klasicistní úpravy palácového komplexu, které se promítly rovněž i v zahradě. U dělící zdi mezi spodní a střední částí zahrady byly vystavěny empírové přístavky a zřejmě byla též na závěrečné kulisové zdi zřízena vyhlídka. Je téměř jisté, že tyto stylové přeměny byly i příčinou zániku původního tvarosloví rostlinné výbavy, které pak již zde nebylo nikdy obnoveno.

   Povědomí o pražských zahradách bývá nejčastěji spojováno se zahradami barokními. Vrtbovská zahrada mezi nimi patří k těm nejznámějším. Je řazena k našim nejvzácnějším barokním zahradám a je považována nejen za dílo evropského významu, ale v jednotě s dalšími památkami, tvořícími komplex Pražské památkové rezervace, lze hovořit o významu světovém.

   Vrtbovská zahrada je sice označována za barokní terasovou zahradu italského typu, avšak vliv cizí stylové formy je v ní, tak jako v české barokní architektuře obecně, přetaven jedinečným, svébytným způsobem. Ten je charakterizován dokonalým přizpůsobením domácímu prostředí, dispoziční nápaditostí na malé ploše, suverénním zvládnutím prostoru a gradace hmoty. Je to jedinečné dílo pojetím i mírou jeho naplnění.

   Od 3. června 1998 se po náročné rekonstrukci opět návštěvníkům nabízí atraktivní možnost spatřit unikátní barokní Vrtbovskou zahradu, o níž se tvrdí, že je nejkrásnější zahradou svého druhu na sever od Alp.

   Tento text byl převzat ze serveru 'www.vrtbovska.cz'.