PRAHA - CHRÁM SV. MIKULÁŠE - podrobně
Barokní chrám
Vrcholně barokní architektura chrámu sv. Mikuláše je považována za jednu z nejcennějších staveb baroka na sever od Alp. V místech dnešního chrámu stával původně gotický trojlodní kostel stejného zasvěcení z r. 1283, kolem něhož se rozkládal hřbitov a fara se školou. R. 1625 odevzdal císař Ferdinand II. kostel jezuitskému řádu a ten v jeho sousedství vystavěl v následujících desetiletích svou kolej. Počítalo se rovněž se stavbou nového kostela. Odpor malostranské obce proti stavbě spolu s nedostatkem finančních prostředků způsobily stálé odkládáni začátku výstavby. Teprve v I. 1704-1711 postavil K. Dienzenhofer chrámovou lod' se západním průčelím, zdobeným plastikami církevních otců, asi od J. B. Kohla. Dále ve stavbě pokračoval jeho syn K. I. Dienzenhofer, v I. 1737-1752 vzniklo kněžiště s kopulí a v letech 1750-1756 věž zvonice (dostavěl A. Lurago).
Obě chrámové věže (zvonice a kopule s věžičkou) jsou vysoké 79 m. Vnitřek chrámu je příkladnou ukázkou vrcholného baroka. Z původního kostela se zachoval jen obraz sv. Anny od neznámého malíře, dnes umístěný v 1. boční kapli vpravo, a cínová křtitelnice u vchodu. Pilíře a římsy chrámu jsou pokryty umělým mramorem. Nástropní freska nad hlavní lodí (Oslavení sv. Mikuláše) je od J. L. Krackera (1761) a svým rozměrem (kol. 1500 m2) patři k největším v Evropě. U pilířů v lodi stojí dřevěné štukované sochy světců od I. F. Platzera (1752-1755). Freska v kopuli (Oslava Nejsv. Trojice) je dílem F. X. Balka (1751). Pod kopulí jsou čtyři velké sochy, rovněž od I. F. Platzera, představující církevní učitele (1769). Od téhož autora je i měděná socha sv. Mikuláše na hlav. oltáři.
Na bočních oltářích po stranách kopule jsou Krackerovy obrazy Navštívení P. Marie a Smrt sv. Josefa. Na oltáři vlevo je umístěna dřevěná gotická soška P. Marie Foyenské, přenesená r.1629 jezuity ze známého mariánského poutního místa v Belgii. Boční kaple chrámu jsou zdobeny nástropními malbami, zobrazujícími vždy toho světce, jemuž je příslušná kaple zasvěcena a jehož obraz je také na oltáři kaple. V první boční kapli vlevo zaslouží pozornost obraz sv. Kříže od K. Škréty (před r. 1646) a sv. Barbory od L. Kohla (1769). V další kapli je obraz sv. Michala od F. Solimeny, význačného neapolského malíře 18. stol. V bočních kaplích vpravo je vedle zmíněného obrazu sv. Anny pozoruhodný obraz ve 3. kapli. Je to Smrt sv. Františka Xaverského od F. X. Balka. Tento obraz inspiroval spisovatele Jakuba Arbesa k napsání romaneta Svatý Xaverius (1872). Na emporách chrámu je cyklus obrazů Kristovy pašije od K. Škréty (kol. r. 1670). Varhany jsou z let 1745-1746 (rekonstruovány r. 1964) a hrával na ně za svého pražského pobytu W. A. Mozart. Fresková výzdoba chrámu byla v r. 1955 restaurována a celý chrám opraven.
