PRAHA - KLÁŠTER SV. ANEŽKY ČESKÉ - podrobně
Románsko gotický klášter
Klášter, nazývaný České Assisi, založil r. 1233 král Václav I. z podnětu své sestry Anežky Přemyslovny. Anežka uvedla do Čech řád klarisek (ženskou odnož františkánů) a v r. 1335 se stala abatyší nově budovaného kláštera. Jedná se o první gotickou stavbu v Praze. Areál se původně skládal z většího kláštera klarisek a méně významného kláštera menších bratří, který v průběhu vývoje zanikl.
Nejstarší stavbou klášterního areálu je kostel sv. františka, jehož hlavní lod' byla vysvěcena již r. 1234. Kostel byl od 3. čtvrti 16. stol. v troskách, zůstalo jen presbyterium a obvodové zdi se zachovanými, raně gotickými architektonickými články. Při obnově kláštera byl kostel v I. 1985-1986 nově zastřešen. Archeologický výzkum objevil v presbyteriu hrob s kosterními pozůstatky českého krále Václava I. Do první etapy stavební činnosti patří i východní křídlo konventu, vystavěné z cihel, se zachovaným cihlovým severním štítem. Uvnitř křídla je kapitulní síň s raně gotickým trámovym stropem a za ni klenutý refektář. V přímém sousedství konventu klarisek byl již před r. 1240 založen klášter minoritů. Základy jeho budov odhalil archeologický výzkum na jih od kostela sv. Františka, který se stal součásti tohoto kláštera. Klarisky proto ještě před polovinou 13. stol. vystavěly v jeho blízkostí nový kostel (později sv. Salvátora) s kapli sv. Maří Magdalény. Do r. 1360 byla také postavena nová chodba (ambit) kláštera klarisek, čtvercového půdorysu, kolem rajského dvora, zaklenutá křížovými klenbami na příporách s košíkovými hlavicemi zdobenými reliéfní ornamentikou.
V 70. a 80. letech 13. stol. byl nový kostel klarisek rozšířen o presbyterium a zasvěcen sv. Salvátoru. Presbyterium má bohatě členěná okna a paprskovou klenbu s reliéfně zdobenými hlavicemi přípor. Ve vítězném oblouku kostela jsou proti sobě umístěny dvě velké hlavice, plasticky zdobené na jedné straně pěti hlavami korunovaných králů z rodu Přemyslovců, na druhé straně stejným počtem českých královen. V kostele byla r. 1382 pohřbena Anežka Přemyslovna, jejíž hrob však zatím nebyl objeven. Archeologický výzkum zde však odhalil hroby dalších Přemyslovců a náhrobní desky Guty II., dcery krále Václava II., a královny Kunhuty Uherské, manželky krále Přemysla Otakara II.
Další stavební úpravy v klášteře se uskutečnily v průběhu 14. stol. Ještě před polovinou tohoto stol. byla o patro zvýšena křídla ambitu konventu klarisek, u kostela sv. Františka byla kol. r. 1375 postavena věž a kap/e sv. Barbory, zachovaná v barokní podobě po požáru r. 1689. V době husitské revoluce (1420) byl klášter opuštěn a teprve v r. 1556 se zde usadili dominikáni, kteří tu působili až do r. 1626. Klarisky se sem vrátily r. 1627. Klášter byl v r. 1782 zrušen, zpustl a změnil se ve skladiště a obydlí chudiny. Před demolicí v rámci "asanace Starého Města" byl klášter zachráněn úsilím Jednoty pro obnovu kláštera blahoslavené Anežky.
Snahy o obnovu kláštera začínají rokem 1892. V následujících desetiletích se uskutečnila několikrát přerušená pokračování stavebních a archeologických výzkumů, na něž navázaly rekonstrukční práce. Do r. 1980 byl rekonstruován a adaptován bývalý konvent klarisek a umístěna zde expozice českého malířství 19. stol. ze sbírek Národní galerie. V 2. etapě obnovy byly do r. 1986 rekonstruovány kostely sv. Františka a sv. Salvátora, kaple sv. Barbory a sv. Maří Magdalény a konzervovány základy bývalého minoritského kláštera. O rekonstrukční práce se zasloužil arch. O. Stefan, o jejich výslednou realizaci zvl. arch. J. Hýzler, K. Kunca a J. Hlavatý. Nově adaptované prostory slouží Národní galerii. V kostele sv. Salvátora a v kvadratuře minoritů jsou umístěny nálezy a fragmenty získané v průběhu rekonstrukce i hroby přemyslovských panovníků. V zastřešeném kostele sv. Františka je sál, určený k pořádáni přednášek, koncertů a literárních pořadů. Koncerty se konají také v ambitu konventu klarisek. Soubor Anežského kláštera je dokladem raně gotické architektonické tvorby evropského významu. Vzhledem ke svým uměleckým hodnotám a kulturní i státně dynastické jedinečnosti byl Anežský klášter prohlášen za národní kulturní památku.
