PRAHA - TÝNSKÝ CHRÁM (KOSTEL P. MARIE PŘED TÝNEM) - podrobně
Gotický chrám
Týnský chrám je pohledovou dominantou Staroměstského náměstí i celého historického jádra Prahy. Původní románský kostel, zmiňovaný poprvé r. 1135, patřil ke špitálu cizích kupců v dnešním Ungeltu. Na jeho místě byl ve 2. pol. 13. stol. postaven raně gotický trojlodní kostel. Stál jihovýchodně od závěru nynějšího Týnského chrámu a ustoupil jeho novostavbě ve 14. stol.
Týnský chrám v dnešní podobě se začal stavět v pol. 14. stol. Do 80. let 14. stol. byly dostavěny boční lodi, zdivo hlavní lodi a závěrů, sedile v bočních závěrech a severní portál. Tento portál (do Týnské ulice), dílo pražské dvorské huti, je bohatě plasticky zdoben, v tympanonu jsou vytesány výjevy z Utrpení Kristova. Teprve r. 1457 byl zhotoven krov nad hlavní lodí a v následujících letech, za vlády krále Jiřího z Poděbrad, se uskutečnila výstavba západního štítu. V něm byla postavena králova socha a zlatý kalich (v r. 1626 nahradila sochu postava Madony a z kalichu byla udělána svatozář). Z poděbradské stavební etapy pochází i balustráda probíhající v patě štítu i obě věže. Severní věž byla dokončena v I. 1463-1466, jižní až v I. 1506-1511. Po požáru kostela v r. 1679 gotickou klenbu hlavní lodi nahradila raně barokní, kdežto v bočních lodích zůstaly zachovány původní klenby gotické.
V Týnském chrámu ve 2. pol. 14. stol. působili reformní kazatelé Konrád Waldhauser a Milíč z Kroměříže. V době husitské revoluce se stal hlavním městským kostelem. Od r. 1424 zde působil Jan Rokycana, pozdější volený husitský arcibiskup. Chrám byl tehdy spjat se snahami krále Jiřího z Poděbrad o dosažení mezinárodního uznání pro český utrakvismus.
Na hlavním oltáři je obraz Nanebevzetí P. Marie a Nejsv. Trojice od K. Škréty (1649). U pilířů chrámu vpravo od vchodu jsou oltář sv. Václava se sochami J. J. Bendla a obrazem A. Stevense (1664), obraz Rodokmenu Krístova J. J. Heinsche (před r. 1691), renesanční archa s reliéfem Křtu Páně (kol. r. 1600). Dále gotická kazatelna z pol. 15. stol., plasticky zdobená a polychromovaná, doplněná stříškou s malbami J. Hellicha (1847). Za ní je mramorová náhrobní deska dánského astronoma Tycha Brahe z r. 1601. U pilíře presbyteria obraz je sv. Barbory od K. Škréty (po r. 1660). Pří stěně pravé boční lodi na 2. oltáři od vchodu je gotická socha Madony (kol. r. 1420). V závěru této lodi jsou gotické tesané sedile s konzolemi ve tvaru hlav krále a královny, pod ním cínová křtitelnice (1414). Na stěně vedle vchodu do sakristie je renesanční náhrobek Václava Berky z Dubé. Na pilířích vlevo od vchodu je obraz sv. Vojtěcha od K. Škréty (1648), dále pozdně gotický baldachýn od M. Rejska z Prostějova (1493), původně nad hrobem husitského světícího biskupa Augustina Luciána z Mirandoly, dnes nad novogotickým oltářem sv. Lukáše z pol. 19. stol. s obrazem J. Hellicha. U dalších pilířů obrazy K. Škréty - sv. Josefa (1664) a Zvěstování P. Marie (po r.1660). Pří stěně levé boční lodi je reliéf Rodiny Kristovy z doby kol. r. 1717, asi od F. M. Brokofa. V závěru této lodi je také gotická Kalvárie z poč. 15. stol a gotické kamenné sedile.
