SÁMO (623/4 - 658/9)

Historické prameny připomínají, že se ještě před vznikem českého státu na jeho území rozkládaly dvě říše. První z nich je spjata se jménem franckého kupce Sáma, který po roce 620 vedl povstání slovanských kmenů proti nadvládě kočovných turkotatarských Avarů. V letech 623 až 624 stanul Sámo v čele rozsáhlého útvaru, zahrnujícího území dnešních Čech, Moravy a části Slovenska a zřejmě i Bavorska. Byla to první (dosud známá) říše, kterou západní Slované vytvořili. Tato říše byla spíše kmenovým svazem, spojeným osobou panovníka, než státním útvarem. Centrum říše se zřejmě nacházelo v nížinách kolem řeky Moravy, kde již tehdy vyrůstala opevněná sídliště (hradiště). Pohan Sámo (měl prý 12 manželek) vládl přibližně 35 a do historie se zapsal úspěšnou obranou válkou proti franskému králi Dagobertovi. Ten na Sámovu říši zaútočil údajně proto, aby pomstil urážky, kterých se dostalo jeho poslu. V konfliktu, který vyvrcholil v roce 631 bitvou u hradiště Vogastiburgu (nejspíše někde v severozápadních Čechách), utrpělo franské vojsko těžkou porážku. Po této bitvě vládl Sámo přibližně ještě 27 až 28 let a po jeho smrti se říše rozpadla.