ROSTISLAV (846 - 870)

Po smrti knížete Mojmíra I. usedl na moravský knížecí stolec jeho synovec Rostislav, chráněnec sousední východofranské říše. Jakmile se však ujal vlády, změnil kurs a všemožně se snažil z východofranského vlivu vymanit. Součástí této politiky byla orientace na mocnou byzantskou říši, v níž Rostislav hledal protiváhu vůči franské expanzi. Ač moravský panovník, jeho rodina, velmožové a přední bojovníci vyznávali křesťanské náboženství, požádal Rostislav byzantského císaře Michala III., aby na Moravu vyslal misionáře, kteří by hlásali křesťanskou víru slovanskou řečí. císař vyhověl, a tak přišli roku 863 do Velkomoravské říše vzdělaní bratři Konstantin (Cyril) a Metoděj, Řekové ovládající slovanský jazyk. Ti na moravě zavedli slovanskou bohoslužbu a předkládali biblické i liturgické taxty do nově vytvořeného jazyka, staroslověnštiny, pro níž Konstantin sestavil zvláštní písmo, hlaholici. Vládci Východofranské říše se pokoušeli ztrestat Rostislavovu politiku vojenskými výpravami. Uspěli až roku 870, kdy Rostislavův synovec Svatopluk svého strýce zajal, vydal do franských rukou a sám nastoupil na jeho místo.