VRATISLAV I. (905/915 - 13. února 921)

Roku 915 stanul včele českého Přemyslovského státu bratr knížete Spitihněva I., Vratislav I. (narozen kolem 888 do 13. 2. 921). V areálu pražského hradiště stačil založit kostel sv. Jiří, ale z panovnické moci se těšil pouhýh 6 let. Jeho předčasná smrt zkomplikovala poměry v Čechách. Vratislavovi synové Václav (později ""svatý"") a Boleslav byli ještě nezletilí, takže se o vládu v zemi dělili dvě kněžny. Drahomíra, vdova po zesnulém knížeti a Ludmila, kdysi manželka Bořivoje I. Mladší a energičtější Drahomíra, pocházející z vládnoucího rodu slovanského kmene Stodoranů, se snažila strhnout moc na svou stranu tím spíše, že čeští velmožové svěřili Václava do výchovy, kaplanovi a důvěrníkovi jeho babičky Ludmily, knězi Pavlovi, který sídlil na hradišti Budeč. Protože Drahomíra ztratila vliv na své syny, zvolila rychlé, leč účinné řešení. Na hradiště Tetín, kde Ludmila pobývala, vyslala své vikingské bojovníky Tunnu a Gommona, kteří 15. 9. 921 jedenašedesátiletou kněžnu uškrtili, prý závojem. Způsob vraždy zřejmě napodoboval zvyklosti, praktikované mezi pohany na území Kyjevské Rusi, odkud oba muži přišli. Ludmilovo tělo přikázal roku 925 její vnuk Václav přenést do Prahy a pochovat v kostele sv. Jiří, který sloužil jako pohřebyště prvních Přemyslovců. Po delší době pak byla nebohá kněžna prohlášena za svatou.